Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kam se poděla vánoční atmosféra?

Před pár dny jsem si vyrazila do Prahy, abych se mimo jiné pokochala vánoční výzdobou a navštívila Vánoční trhy. My tady na venkově jsme toho předsvátečního šrumce ušetřeni, proto je to pro nás vzácnost. Na návsi sice máme stromek, ozdobený je ale spíše symbolicky. Krášlí jej dva ledabyle nahozené světelné řetězy, což vypadá komicky. Asi jako když si v rychlosti natáhnete plandavé gatě a máte je naruby.  

Stromeček je to ale náš a máme ho rádi, tím spíš, že tu stojí řadu let, po většinu času samozřejmě bez gatí.

Říkala jsem si, že v Praze těch světýlek bude víc, a ono jo. Staromáku letos vévodí smrk ztepilý z Holoubkova v západních Čechách a je to skutečně chlapák. Vyrůstal vedle železniční trati, proto bude nejspíš zvyklý i na ten hluk a cvrkot kolem. Navěsili toho na něj požehnaně. Zřejmě v Praze neznají starou pravdu, že méně je někdy více. Zarazilo mě, jak lacině a kýčovitě to působí. Nejhorší je ten vršek. Špice by udělala nejlíp, kdyby tam vůbec nebyla. Husovi nesluší a stromu taky ne. Celá vánoční výzdoba je poněkud neuspořádaná, chaotická a neladí dohromady. Kolem sousoší Mistra Jana Husa jsou zátarasy, takže to tam vypadá jako na staveništi. Všude je to samý „shop“ a zákazníku, plať! Člověk samozřejmě počítá s tím, že nějaký ten peníz utratí, ale kdo má hlouběji do kapsy, ať radši vůbec nechodí.

Po vánoční atmosféře ani stopy, lidé jsou naštvaní, spěchají a syčí na sebe jak hadi. Když už potkáte přátelsky naladěnou skupinku, jsou to většinou cizinci. Ti asi nemají tolik starostí jako našinec. Z klasických českých Vánoc toho v Praze uvidíte moc málo. S kamarádkou jsme se zastavily před jakýmsi hypermoderním výtvorem z drátu a dohadovaly se, co to asi může být. Je to velké, ošklivé a neidentifikovatelné. Na fotce to vypadá kupodivu ještě dobře, ve skutečnosti to hyzdí. Tyhle obludky jsou na Staromáku minimálně čtyři a člověk prakticky nemůže udělat fotku, aby mu tam aspoň jedna nevlezla. Kamarádka tvrdila, že je to obrýlená sova nebo intimní část ženského těla, kterou tady radši nebudu jmenovat. Mně to připomíná člověka s mašlí pod bradou a dokonce mě napadlo, jestli to nemá být anděl. Vidno, že hodnotím celek, zatímco Káča má smysl pro detail.

Tak jako tak si kladu otázku, proč Vánoční trhy v Praze nemohou soupeřit s těmi ve Vídni, Salzburgu nebo v Německu. Vždycky jsem si myslela, že Němci jsou kýčaři, když uvážím jejich zálibu v sádrových trpaslících a podobných hrůzách, co si dávají na zahrádky, s Vánočními trhy nás ale dalece přesáhli. V Praze najdete všechno a vlastně nic. Je to trochu škoda. Firmě, která zodpovídá za vánoční výzdobu jednoho z našich nejpůvabnějších náměstí, bych zaplatila v nějaké exkluzivní cizí měně, třeba v kozích bobcích. Nebo v oslích. Pár živých oslíků tam nakonec bylo, třásli se zimou a vypadali vystresovaně. Asi pro ně není žádné terno být součástí tradice vánočních betlémů. Ještě štěstí, že osel je houževnaté a nenáročné zvíře a taky v jádru klidné, ale i tak by se toho nemělo zneužívat. Kdyby vyhodili ty zadrátované sovoženy, hned by bylo více místa pro živé tvory, jak lidi, tak i zvířata.

Svátečním a příjemným okamžikem bylo snad jedině vystoupení dětského pěveckého a folklorního sboru. Všimla jsem si, že tyhle sbory mají idylické názvy, např. Sluníčko, Mráček, Vonička, Paleček, Mikeš, Kolíček, Terénní Berušky, Nokturňáček, Modřenec, Lučinka, Drtinka a další. Koledy v podání dětí určitě k adventu patří, i když chybějící vánoční atmosféru samy o sobě nevykouzlí. Možná jsem ale starý cynik, který už kouzlo a ducha Vánoc vycítit nedokáže. Zvlášť ne v dnešní uspěchané době, orientované především na materiálno. Buď jak buď, nakonec jsem byla ráda, že jsem zase doma a vidím ten náš skromný vesnický smrček, gatě negatě.

Těším se na Štědrý večer, až zase vyrazím na procházku a budu pozorovat rozsvícené stromečky za okny, drobné světelné ozdůbky na zahradách, balkonech a plotech, vánoční hvězdy na dveřích domů a kdo ví, třeba i na obloze se něco vyjeví, když bude jasno. Nějakou Betlémskou hvězdu bychom potřebovali jak sůl, jinak sejdeme z cesty. Kdo ale zůstane u televize a bude se futrovat cukrovím, stejně nic neuvidí.

Autor: Alena Benešová | úterý 18.12.2012 18:50 | karma článku: 22,64 | přečteno: 1903x
  • Další články autora

Alena Benešová

Země zaslíbená - pravdivý příběh židovského státu

Izraelský novinář a spisovatel Ari Šavit (1957) vyrůstal jako mnozí jeho krajané s pocitem strachu v zemi, kde jsou války, teroristické útoky a vyhrocené situace na denním pořádku. Izrael, jak jej dnes vnímáme, je silnou a

5.5.2016 v 16:52 | Karma: 19,60 | Přečteno: 741x | Diskuse| Kultura

Alena Benešová

Osada: nezapomenutelná sci-fi z 80. let v novém kabátě

Milovníci žánru sci-fi si možná vzpomenou na knihy ruského autora Kira Bulyčova, které u nás vycházely v osmdesátých letech minulého století. Jednalo se převážně o tvorbu pro děti a mládež publikovanou na pokračování v časopisech

4.2.2016 v 8:50 | Karma: 12,14 | Přečteno: 439x | Diskuse| Ostatní

Alena Benešová

Hrbáč Matthew Shardlake opět řeší zločin v tudorovské Anglii

Oblíbený britský autor historických románů Christopher John Sansom vydává další z řady detektivních příběhů s právníkem Matthewem Shardlakem odehrávající se v Anglii za vlády Jindřicha VIII. Kniha se doma v Británii okamžitě...

23.1.2016 v 16:41 | Karma: 14,30 | Přečteno: 486x | Diskuse| Kultura

Alena Benešová

Život bez otce aneb zpověď luxusní pražské prostitutky

Při procházení knižních novinek na trhu mě zaujala prvotina české autorky, která slibuje příběh ženy trpící depresemi a psychickým syndromem zvaným depersonalizace. Celý název knihy zní Život bez otce s diagnózou depersonalizace.

14.9.2015 v 14:20 | Karma: 14,27 | Přečteno: 1596x | Diskuse| Kultura

Alena Benešová

Tip na knihu: Proroci z fjordu Věčnosti

Jednou z knižních novinek, které přineslo letošní horké léto, je historický román norsko-dánského autora odehrávající se koncem 18. století v Grónsku. Kim Leine má všechny předpoklady pro zasazení děje příběhu právě sem, sám totiž

28.8.2015 v 14:35 | Karma: 6,98 | Přečteno: 285x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný

18. května 2024  11:09,  aktualizováno  13:30

Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...

Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů

26. ledna 2016  15:03,  aktualizováno  18.5 13:05

Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...

GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne

18. května 2024

Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...

Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu

18. května 2024  12:35

V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...

  • Počet článků 48
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1128x
Mám ráda biografické romány, literaturu faktu, rajskou omáčku a taky třeba Járu Cimrmana nebo francouzskou zpěvačku Zaz. A protože Češi jsou národ "prosíravý" (řečeno slovy klasika), stále je a bude o čem psát.